Můj příběh

Aneb moje cesta k homeopatii a „tkáňovkám“

Jsem maminka tří dětí a dnes už se tolik nebojím, když mají teplotu, začnou posmrkávat nebo v našem okolí vypukne chřipková epidemie. Beru na sebe zodpovědnost za jejich zdraví, které jim v případě potřeby pomáhám účinně navracet díky homeopatii a tkáňovým solím. Neléčím je, ale pomáhám jim uzdravit se.
A to všechno dělám s láskou a bez zbytečné chemie.

 

Nebývala jsem taková vždy, ale k tomuto stavu jsem postupně dospěla svým celoživotním studiem a hlavně vlastní zkušeností.

Moje studijní okénko

Než přišly na řadu zkušenosti, stihla jsem vystudovat Střední zdravotnickou školu obor Všeobecná sestra. Přes roční pobyt na jazykové škole jsem to vzala na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Tam jsem vystudovala obor Učitelství anglického jazyka a literatury pro střední školy. Abych se od svého zdravotnického základu nevzdálila úplně, angličtinu mi doplňovalo studium Speciální pedagogiky pro střední školy se specializací na logopedii – surdopedii.

Studia nikdy není dost a je potřeba vědět, kde informace hledat. Proto jsem se při druhé mateřské ponořila do dalšího oboru – Informační studia a knihovnictví. Tentokrát na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Formálního vzdělání jsem si užila víc než dost. K čemu další tituly? Mé zkušenosti, o kterých se dočtete o kousek níž, mi jasně ukázaly cestu. Homeopatie mě neskutečně nadchla. Proto jsem strávila čas jejím studiem nejprve formou kurzu akutní homeopatie (Uroboros Brno, Iva Valentová) a následně tříletým studiem klasické homeopatie a homeoterapie na Homeopatické fakultě s klinikou v Brně (Aleš Sušický). V rámci studia jsem si znovu zopakovala akutní homeopatii a prošla kurzem Bachových esencí. Homeopatie je pro mě láska na celý život, a proto se v ní stále vzdělávám formou samostudia úžasných knih či českých i zahraničních seminářů a webinářů.

Zkušenost k nezaplacení

Jako snad všechny děti, i ty moje bývaly celkem často nemocné. Běhali jsme po doktorech, stále dokola jim byla předepisována antibiotika, antihistaminika (občas i kortikoidy), ale nemoci nebraly konce. Kupovali jsme drahé doplňky stravy na posílení imunity, nejrůznější vitamíny, ale všechno marně. Útěchou nám mělo být, že z toho děti vyrostou – mají přece ještě nevyvinutý imunitní systém!

Když syn, mé nejstarší dítko, už od tří let opakovaně dva roky v krátkých intervalech trpěl záněty středouší, byla jsem zoufalá. Každou chvíli jsme navštěvovali ambulanci ORL. Stále dokola mu na dlouhodobé užívání předepisovali antihistaminika a kortikoidy. V nejakutnějších stavech byl opakovaně léčen antibiotiky. S obavou jsem mu všechny ty léky podávala. Neměla jsem z toho dobrý pocit. Raději jsem si ani nečetla vedlejší účinky. Zprvu jsem to ale nijak neřešila. Tak to prostě běžně chodí. Žila jsem v domnění, že, když mu ty léky předepsal pan doktor, nemůže mu to nijak ubližovat. Svůj nedobrý pocit jsem neřešila, intuici jsem neposlouchala.

Syn se však stále budíval s bolestí ucha, které mu v noci zpravidla prasklo ještě dřív, než jsme přijeli na pohotovost. Pocity zoufalství, vzteku, lítosti a představa problémů s tím spojených (např. opakované OČR) mě začala nutit ke změně.

Postupně se totiž začaly přidávat obdobné problémy s mladší dcerou a podobným scénářem. Poslední kapkou byl arogantní přístup jedné ORL lékařky, na kterou jsem se s důvěrou obrátila. Dnes už bych její neprofesionální jednání neakceptovala.  

Hledala jsem tedy cestu v alternativě. Co můžu ztratit? „Osvědčený“ a většinovou společností přijímaný způsob léčby stejně nevedl ke zdraví mých dětí. Bylo mi jedno, že se možná pustím do „šarlatánství“, díky kterému si o mně okolí možná začne myslet, že jsem se úplně zbláznila. Chtěla jsem se vymanit z toho vyčerpávajícího kolotoče a systému západní medicíny, která mým dětem nepřinášela úlevu. Spíš jen neúspěšně potlačovala problémy, kterými mé děti trpěly. Jediné, co jsem si přála, tak aby se uzdravily. Jedno jak. Chtěla jsem pomoct jim a zároveň tím pomoct i sobě.

Našla jsem jednu skvělou paní, která provozovala na částečný úvazek homeopatii. Vzala jsem k ní svého syna. Ukázala mi nový pohled na nemoc a malého pacienta. Na základě rozhovoru o synovi a jeho obtíží nám doporučila homeopatika a tkáňové soli.

Syn je v akutních stavech dle potřeby užíval a postupně jsme vysazovali léky, které mu byly naordinovány. Stále jsem však byla trochu na pochybách, protože jsem o homeopatii nic moc nevěděla. Všichni kolem mě uznávali jen autoritu lékařů a neuposlechnutí jejich nařízení považovali spíš za hazard. Tím spíš, když jde o dítě.

Po dvou měsících, co syn užíval homeopatika a tkáňové soli, jsme se dostavili na plánovanou kontrolu na ORL. V té době se tam léčil již dva roky. Lékař nás poslal na audiologické vyšetření a typanometrii. Po vyšetření jsme se vrátili do ordinace. Výsledky byly výborné, Matýsek byl v pořádku.

Ještě si pamatuji, jak nám lékař kladl na srdce, abychom hlavně nepřestávali užívat předepsané léky. Jenže my už jsme je dva měsíce vůbec nepodávali. S úsměvem na rtech jsem ordinaci opustila a od té doby jsme se do koloběhu léčby na ORL nevrátili. Zkušenost k nezaplacení.

Měla jsem svůj „důkaz“, už nebylo co řešit

Já skeptik jsem potřebovala i důkaz „černě na bílém“, že to funguje. A tehdy nastal zlom, kdy jsem se začala o homeopatii intenzivně zajímat. Zjistila jsem, že k uzdravování svých dětí už mi nebudou stačit jen znalosti ze zdravotnické školy, jak jsem se kdysi mylně domnívala.

Netvrdím, že homeopatie je všemocná. Standardní zdravotní péče je v některých případech opodstatněná, ale mnohdy nepomůže a může zdraví ještě víc zkomplikovat, aniž bychom si to později dali do souvislostí. Proto důvěřuji homeopatii, která mě přesvědčila.

Nemusela jsem jen „věřit“, jak se mnozí domnívají. Ano, doufala jsem, ale získala jsem i důkaz v podobě výsledků vyšetření, které nikdy nebyly tak výborné jako po uzdravování se homeopatiky a tkáňovými solemi. Mé děti jsou mým důkazem.

Bez homeopatie a tkáňových solí už si uzdravování nedovedu představit

Kromě osobní zkušenosti mám za sebou i několik let samostudia, vzdělávacích kurzů a tříleté homeopatické vzdělání na homeopatické škole. Úspěšně pomáhám navrátit zdraví svým dětem, blízkým i dalším lidem, kteří chtějí vzít zodpovědnost za své zdraví do svých rukou a nechtějí být odkázání jen na autority našeho zdravotnického systému. Proto bych chtěla i vám ukázat cestu, jak si v případech nejenom akutních problémů můžete pomoci sami a bez chemických léků.

Nemoc je proces, který má vás a/nebo vaše dítko někam posunout. Cesta k uzdravení nemusí mít nutně vedlejší nežádoucí účinky. Nekácejte les, ve kterém budou zbytečně lítat třísky.  Jsou mnohem šetrnější způsoby, jak můžete zvládat fyzické i psychické problémy vaše i vašich dětí. Vydejte se se mnou na tuto přirozenou cestu.